Státní závěrečná zkouška bakalářská

 

Státní bakalářská zkouška ukončuje tříleté bakalářské studium hudební vědy. Při této zkoušce má student prokázat celkovou orientaci v oboru, tj. znalost základní problematiky hlavních muzikologických disciplín a hlubší znalost dějin hudby, zvláště hudby evropské a české. Státní bakalářská zkouška má dvě části:

1.1 Část písemnou, spočívající ve vypracování bakalářské diplomové práce v rozsahu nejméně 70 000 znaků nebo závěrečné oborové práce v rozsahu nejméně 40 000 znaků (povinnou součástí je résumé v češtině a jednom světovém jazyku). Písemnou prací má student prokázat schopnost relativně samostatného (tj. za konzultantova vedení) řešení snazšího vědeckého úkolu přiměřeného délce doposud absolvovaného studia. Podrobnosti stanovují Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy Ústavu hudební vědy FF MU. Součástí SZZ je obhajoba bakalářské diplomové práce.

1.2 Část ústní, jejímž cílem je ověřit znalosti historické, teoretické i praktické problematiky oboru v rozsahu probrané látky a zadané literatury. Ústní rozpravě předchází primárně faktograficky zaměřený on-line test z hudební nauky, kulturně historického přehledu, dějin hudby, estetiky a hudební teorie. Ústní zkouška je komisionální a skládá se z dějin hudby, hudební teorie (tj. harmonie, kontrapunktu, hudebních forem a hudební analýzy) a systematické hudební vědy a metodologie oboru. Podkladem pro přípravu studentů na soubornou zkoušku jsou níže uvedené tematické okruhy. K jednotlivým tematickým oblastem je uváděna jednak základní povinná literatura, jejíž prostudování a znalost je minimální podmínkou složení zkoušky (hodnocení dobře), jednak doporučená literatura, jejíž prostudování a znalost je podmínkou získání hodnocení velmi dobře a výborně.

2. Tematické okruhy k jednotlivým předmětům zkoušky

Dějiny hudby

2.1 Dějiny hudby

Studující má prokázat spolehlivou orientaci v historické a teoretické problematice dějin české a evropské hudby v celém rozsahu jejich vývoje. Dále má prokázat schopnost charakterizovat jednotlivé vývojové etapy, prokázat znalost života a díla hlavních představitelů evropské a české hudby včetně znalosti historické a teoretické problematiky stylových a druhových oblastí hudebního univerza a schopnost komparace vývojových specifik jednotlivých geogra-fických, národních a etnických oblastí.

Základní požadavky jsou charakterizovány následujícími tematickými okruhy:

  1. Monodie jako princip evropské hudby v 1. tisíciletí n. l.
  2. Bohoslužebný zpěv západního křesťanství, jeho problematika historická, teoretická i funkční.
  3. Světský jednohlasý zpěv a jeho problematika historická a teoretická.
  4. Polymelodický sloh 12.−14. stol. Jeho problematika historická, teoretická a funkční.
  5. Nizozemská polyfonie 15. a 16. století
  6. Specifika vývoje hudby v českých zemích 12.−16. stol.
  7. Prima practica a seconda practica: vznik baroka v hudbě (principy, osobnosti, centra)
  8. Vývoj instrumentální hudby v období baroka: sonáta a její typy, concerto grosso, sólové koncerty
  9. Opera, oratorium v období baroka (vývoj, centra, osobnosti; obsazení barokního orchestru). Figurální mše.
  10. Stylová problematika v hudbě 18. století: galantní styl, empfindsamer Stil, Sturm und Drang
  11. Vrcholný klasicismus/raný romantismus ve Vídni: díla Josepha Haydna (obsazení tzv. haydnovského orchestru), W. A. Mozarta, L. v. Beethovena a F. Schuberta; skladatelé českého původu ve Vídni.
  12. Opera 18. století (jednotlivé typy a jejich vývoj, významná centra, Gluck, Mozartovy opery).
  13. Šlechtické kapely v českých zemích v 17. a 18. století (mecenáši, repertoár).
  14. Hudební Praha v 18. století (hudební instituce, šlechta, řády, události, osobnosti)
  15. Opera v českých zemích v 1. polovině 18. století (Praha, Vratislav, Jaroměřice, Kroměříž a Vyškov, Brno, Holešov), Mozart a Praha.
  16. Hlavní tendence vývoje instrumentální hudby v 19. století.
  17. Hlavní tendence vývoje vokální hudby v 19. století.
  18. Hlavní tendence vývoje opery v 19. století.
  19. „Národní školy“ v 19. století.
  20. Vývoj hudby v českých zemích v 1. polovině 19. století.
  21. Vývoj hudby v českých zemích ve 2. polovině 19. století.
  22. Paříž jako hudební centrum v 1. polovině 20. století.
  23. Vídeň jako hudební centrum v 1. polovině 20. století.
  24. Styly a „-ismy“ v 1. polovině 20. století. Mezi universalismem a národním charakterem, tradicionalismem a avantgardou.
  25. Ruská hudba 20. století.
  26. Americká hudba 20. století.
  27. Česká hudební moderna.
  28. Česká hudební avantgarda 1. poloviny 20. století.
  29. Vývoj po roce 1945 − avantgardy, socialistický realismus a postmoderna.
  30. Česká hudba po roce 1945


Povinná literatura
Besseler, Heinrich - Gülke, Peter: Schriftbild der mehrstimmigen Musik, Musikgeschichte in Bildern III/5, Leipzig 1973. 
Burney, Charles: Hudební cestopis 18. věku, Praha 1966
Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III. Baroko, Praha 2009
Dahlhaus, Carl: Die Musik des 19. Jahrhunderts, Laaber 1989 [anglický překlad Nineteenth-Century Music, Berkeley - Los Angeles 1989]. 
Einstein, Alfred: Hudba v období romantizmu, Bratislava 1989. 
Helfert, Vladimír: Česká moderní hudba. Studie o české hudební tvořivosti, Olomouc 1936 [reed.: Vladimír Helfert, Vybrané studie I, Praha 1970]. 
Helfert, Vladimír: 'Periodizace dějin hudby', in: Musikologie, 1, 1938; [reed.: Vladimír Helfert, Vybrané studie I, Praha 1970]. 
Helfert, Vladimír: Leoš Janáček. Obraz životního a uměleckého boje, Brno 1939. 
Helfert, Vladimír: Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, 2 sv., Brno 1929, 1934. 
Kohoutek, Ctirad: Hudební styly z hlediska skladatele, Praha 1976. 
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu, 2 sv., Praha 1994, 1998. 
Kolektiv autorů: Hudba v českých dějinách, Praha2 1989. 
Kolektiv autorů: Dějiny české hudební kultury 1890-1945, 2 sv., Praha 1971, 1982. 
Kouba, Jan: ABC hudebních slohů, Praha 1988. 
Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby, Praha 2000. 
Rosen, Charles: The Romantic Generation, Cambridge, Massachusetts 1995. 
Sehnal, Jiří - Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Vlastivěda moravská, Země a lid, nová řada, svazek 12), Brno 2001. 
Trojan, Jan: Dějiny opery, Praha 2001
Tyrrel, John: Česká opera, Brno 1992. 
Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích (včetně ČSHS a SČHK)

Doporučená literatura
Bek, Josef: Hudební neoklasicismus, Praha 1982. 
Bohadlo, Stanislav: Materiály ke studiu dějin hudby, estetiky a sociologie. III, Období baroka. Hradec Králové 1988.
Bukofzer, Manfred: Hudba v období baroka, Bratislava 1986. 
Černušák, Gracian: Dějiny evropské hudby, Praha 1964, 1976. 
Eggebrecht, Hans Heinrich: Musik im Abendland. Prozesse und Stationen vom Mittelalterbis zur Gegenwart, München 1991.
Gülke, Peter: Mönche, Bürger, Minnesänger. Musik in der Gesellschaft des europäischen Mittelalters, Leipzig 1976. 
Helfert, Vladimír: Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha 1916 
Helfert, Vladimír: Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča. Praha 1924 
Helfert, Vladimír: O české hudbě, Praha 1957. 
Hradecký, Emil: Paul Hindemith. Svár teorie s praxí, Praha 1974. 
Kolektiv autorů: Československá vlastivěda. Díl IX. Umění. Svazek 3. Hudba, Praha 1971. 
Marcello, Benedetto: Divadlo podle módy, Praha 1970.
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny husitského zpěvu, 6 sv., Praha 1954-56. 
Pečman, Rudolf: Georg Friedrich Händel, Praha 1985. 
Quantz, Johann Joachim: Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu, Praha 1990.
Rosen, Charles: The Classical Style. Haydn, Mozart, Beethoven, London 1971. 
Stäblein, Bruno: Schriftbild der einstimmigen Musik, MGB III/4, Leipzig 1975. 
Štědroň, Miloš: Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty, Brno 1998. 
Štědroň, Miloš: Monteverdi, Praha 1985. 
Vysloužil, Jiří: Alois Hába. Život a dílo, Praha 1974. 
Vysloužil, Jiří: Hudobníci 20. storočia, Bratislava 1981. 

Hudební teorie

2.2 Hudební teorie

Požaduje se bezpečná znalost historické i teoretické problematiky základních teoretických disciplín, tj. harmonie, kontrapunktu a hudebních forem, a schopnost jejich aplikace při analýze konkrétních hudebních útvarů. Zkouška probíhá ve dvou částech. V první se ověřuje všeobecná orientace v historické a pojmoslovné problematice oboru, druhá část má podobu verbální analýzy vylosovaného příkladu, kterou má kandidát prokázat schopnost analytické práce a orientace ve struktuře analyzovaného díla. Losované skladby jsou uvedeny v následujícím přehledu. Na rozdíl od magisterské zkoušky jde o jednodušší hudební struktury z hlediska počtu hlasů a nástrojového obsazení. Kromě orientace v makrostruktuře díla se od studenta očekává, že podá detailnější analýzu mikrostruktury zvolené části díla.

  1. Pérotin: Organum quadruplum: Sederunt
  2. Philippe de Vitry: Motet: In arboris/Tuba sacre fidei/Virgo sum
  3. Francesco Landini: Ballata: Non avra ma' pieta
  4. Johannes Ockeghem: Missa De plus en plus - Kyrie
  5. Carlo Gesualdo: Madrigal: „Io parto“ e non piu dissi
  6. Claudio Monteverdi: Orpheo - druhé dějství, Vi ricorda (část)
  7. Giaccomo Carissimi: Historia di Jephte - Plorate colles
  8. Jean-Baptiste Lully: Armide - ouvertura
  9. Francois Couperin: Vingt-cinquieme ordre - Les Ombres errantes
  10. Arcangelo Corelli: Triová sonáta, op. 3, č. 2
  11. Adam Václav Michna z Otradovic: Vánoční rosička ze sbírky Česká mariánská muzika
  12. Antonio Vivaldi: Il cimento dell'armonia e dell'inventione, Autunno (F dur), Adagio molto (2. věta)
  13. Johann Sebastian Bach: Die Kunst der Fuge, BWV 1080, Contrapunctus 1
  14. Johann Sebastian Bach: Die Kunst der Fuge, BWV 1080, Canon 14 per augmentationem in contrario motu
  15. Johann Sebastian Bach: Das Wohltemperierte Klavier (BWV 846-893), Fuga 20 BWV 865
  16. Carl Philipp Emanuel Bach: Sonáta A dur, H. 186, Wq. 55/4, Poco adagio (2. věta)
  17. Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní sonáta e moll, N. 21, KV 304, allegro (1. věta)
  18. Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet cis moll, op. 131, Adagio ma non troppo e molto espressivo (1. věta)
  19. Franz Schubert: Píseň z cyklu Winterreise - Der Lindebaum
  20. Fryderyk Chopin: Nocturno Es dur, op. 9, č. 2
  21. Bedřich Smetana: Smyčcový kvartet č. 2, d moll
  22. Modest Petrovič Musorgskij: Píseň - Bez solnca
  23. Vítězslav Novák: Sonata eroica, op. 24
  24. Igor Stravinskij: Svěcení jara - Tanec mladých
  25. Leoš Janáček: 2. smyčcový kvartet „Listy důvěrné“
  26. Arnold Schoenberg: Pierrot lunaire, op. 21, č. 13 - Enthauptung
  27. Alban Berg: Wozzek, třetí dějství, scéna č. 3
  28. Bohuslav Martinů: Kuchyňská revue. Balet pro šest nástrojů, H. 161
  29. Iannis Xenakis: Metastaseis
  30. Steve Reich: Different Trains

Poznámka: Partitury skladeb jsou přístupné v elektronické podobě v IS, konkrétně ve studijních materiálech předmětů VH_39 a VHK_26.

Povinná literatura:
Cook, Nicholas: A Guide to Musical Analysis. Oxford 1987 [četné reedice]. 
Dunsby, Jonathan - Whittall, Arnold: Musical Analysis in Theory and Practice. London 1988. 
Hůla, Zdeněk: Nauka o harmonii. Praha 1956. 
Hůla, Zdeněk: Nauka o kontrapunktu. Praha 1958. 
Janeček, Karel: Hudební formy. Praha 1955. 
Janeček, Karel: Melodika. Praha 1956. 
Janeček, Karel: Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Praha 1968. 
Janeček, Karel: Základy moderní harmonie. Praha 1965. 
Jiránek, Jaroslav: Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy.Praha 1991 (skriptum AMU). 
Kofroň, Jaroslav: Učebnice harmonie. Praha 1981. 
De la Motte, Diether: Musikalische Analyse. Kassel 1968 [61990, další reedice]. 
Štědroň, Miloš: Základy mikrotektoniky (9 analýz). Brno 1991. 
Štědroň, Miloš: Základy polymelodiky (12 analýz). Brno 1992.

Doporučená literatura
Burlas, Ladislav: „Formové principy novej hudby“, in: Kapitoly z teórie súčasnej hudby, Praha-Bratislava 1965.
Burlas, Ladislav: Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava 1962.
Kresánek, Jozef: Tektonika. Bratislava 1994.
Palisca, Claude V. (ed.): Norton anthology of western music. Vol. 1 (Ancient to baroque), Vol. 2 (Classic to modern). New York 2001
Šín, Otakar: Nauka o kontrapunktu, imitaci a fuze. Praha 1945.

Systematická hudební věda a metodologie hudební vědy

2.3 Systematická hudební věda a metodologie hudební vědy

Vyžaduje se spolehlivá orientace v základních otázkách historické, teoretické (pojmosloví, metodologie) a systematické (hlavní výzkumné oblasti jednotlivých disciplín systematické hudební vědy) problematiky muzikologie jako vědního oboru. Výběr jednotlivých dílčích oblastí odráží výzkumné a pedagogické priority Ústavu hudební vědy FF MU.

2.3.1 Teorie a metodologie hudební vědy

  1. Problematika pramenné základy - heuristika
    (Pramen, pramenná základna, heuristika - vymezení pojmu, typologie pramenů, soupisy pramenů, znalost základních pramenů pro jednotlivá historická období, edice - vymezení pojmu, znalost základních edičních řad ad.)
  2. Muzikologická dokumentace a lexikografie
    (Vymezení pojmu, oblasti muzikologické dokumentace, lexikografie, slovník, lexikon, encyklopedie a jejich typologie, charakteristika základních muzikologických slovníků a encyklopedií apod.)
  3. Stratifikace hudby a její taxonomické vyjádření
    (Žánry a druhy hudby, styl v hudbě - vymezení pojmu a exemplifikace na konkrétních příkladech, úloha pojmu styl v historiografii umění a hudební historiografii, G. Adler, taxonomie v hudební vědě)
  4. Polarita artificiální a nonartificiální hudby
    Vývoj terminologie, Besselerovy termíny "Umgangsmusik" a "Darbietungsmusik","bytová" hudba, Adornova "leichte Musik", Eggebrechtův pojem "funktionaleMusik", česká terminologická škola, zejm. Poledňák a Fukač.
  5. Struktura a systematika hudební vědy
    (Různé systematiky, zejm. Adler, Reimann, Elschek, Fukač-Poledňák)
  6. Vývoj české hudební vědy do roku 1945
    (hlavní osobnosti, školy, instituce, vývoj výzkumného zaměření, publikační a ediční výstupy; charakteristika základní metodologické orientace hlavních osobností ¬- Hostinský, Nejedlý, Helfert, Zich. Vývoj po roce 1945, soudobá česká muzikologická scéna.
  7. Vývojové trendy současné světové muzikologie
    Odlišnosti „německého“ a „anglosaského“ pojetí vědy o hudbě a jejich institucionální kontext, „Rezeptionsforschung“, Carl Dahlhaus a jeho koncepce hudební historiografie, americká „new musicology“, sémiotické a sociologické impulsy, „music theory“ a schenkerovská a forteovská analýza.

Povinná literatura:
Elschek, Oskár: Hudobná veda súčasnosti, Bratislava 1984. 
Fukač, Jiří - Poledňák, Ivan: Hudba a její pojmoslovný systém. Praha 1981. 
Fukač, Jiří - Poledňák, Ivan: Úvod do studia hudební vědy, skriptum, UP Olomouc 2 2001. 
Hudební věda I-III, Praha 1988. 
Kerman, Joseph: Musicology, London 1985. 
Pečman, Rudolf: Sloh a hudba 1600-1900, skriptum FF MU, Brno 1996. 

Doporučená literatura
Dahlhaus, Carl: Grundlagen der Musikgeschichte, Köln 1977. 
Eggebrecht, Hans Heinrich: Musikalisches Denken. Aufsätze zur Theorie und Ästhetik der Musik, Wilhelmshaven 1977. 
Fukač, Jiří: O studiu hudební vědy, skriptum FF UJEP Brno, Praha 1964. 
Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky, Praha 1982. 
Mcclary, Susan: Feminine Endings. Music, Gender, and Sexuality, Minnesota-Oxford 1991. 

2.3.2 Hudební teorie

  1. Hudební teorie: definice pojmu, postavení hudební teorie v rámci muzikologických disciplín
  2. Teoretická témata a osobnosti evropské hudební teorie 19. století
  3. Teoretická témata a osobnosti evropské hudební teorie 20. století
  4. Česká hudební teorie do roku 1945
  5. Česká hudební teorie po roce 1945
  6. Teorie kontrapunktu (16.-20. stol.)
  7. Teorie tonality (16.-20. stol.)
  8. Teorie harmonie (generálbas, teorie fundamentálního basu, teorie stupňů, funkční teorie)
  9. Hugo Riemann: Funktionstheorie a motivisch-thematische Analyse
  10. Analytická metoda Heinricha Schenkera (Schichtenlehre) a schenkerovská analýza

Povinná literatura
Hradecký, Emil: Úvod do studia tonální harmonie, Praha 1960. 
Ludvová, Jitka: Česká hudební teorie 1750-1850, Praha 1985. 
Ludvová, Jitka: Česká hudební teorie novější doby 1850-1900, Praha 1989. 

Doporučená literatura
Dahlhaus, Carl: Die Musiktheorie im 18. und 19. Jahrhundert I., II, Teil. Darmstadt 1984/1989. 
Fux, Johann Joseph: Gradus ad Parnassum, oder, Anführung zur regelmäßigen musikalischen Composition. Hildesheim: Georg Olms Verlag, 2008.
Zarlino, Gioseffo: Le institutioni harmoniche. Benátky 15622, online edice: http://imgbase-scd-ulp.u-strasbg.fr/displayimage.php?album=556&pos=0
Jiránek, Jaroslav: Muzikologické etudy. Praha 1981. 
Risinger, Karel: Nauka o harmonii 20. století. Praha 1978. 
Risinger, Karel: Vůdčí osobnosti české hudební teorie. Otakar Šín - Alois Hába – Karel Janeček. Praha 1963. 
Riemann, Hugo: Geschichte der Musiktheorie. Berlin 1898. 
Volek, Jaroslav: Novodobé harmonické systémy z hlediska vědecké filozofie. Praha 1961. 
Volek, Jaroslav: Struktura a osobnosti hudby. Praha 1988. 

2.3.3 Hudební estetika a sémiotika

  1. předmět hudební estetiky
  2. estetika antického starověku - múzický étos, pythagoreismus, Platón, Aristoteles
  3. estetika středověku - hudební traktáty
  4. afektová teorie a teorie nápodoby 17. a 18. století
  5. Kantova estetika - estetický soud, krásné a vznešené, génius
  6. estetika absolutní hudby v 19. století (romantická estetika hudby, Hanslick)
  7. estetika programní hudby a teorie hudebního dramatu (Liszt, Wagner)
  8. přírodovědné tendence v hudební estetice a psychologická estetika (Helmholz, Stumpf)
  9. Otakar Hostinský a jeho škola (Hostinský, Nejedlý, Zich, Helfert)
  10. česká hudební estetika po roce 1945
  11. základní pojmy hudební sémiotiky (znak, typologie znaků)
  12. česká hudební sémiotika

Povinná literatura
Fukač, Jiří: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína.Brno 2001. 
Fukač, Jiří - Jiránek, Jaroslav - Poledňák, Ivan - Volek, Jaroslav: Základy hudební sémiotiky I-III, Brno 1992. 
Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu. Praha 1973. 
Lippman, Edward: A history of western musical aesthetics. Lincoln 1992. 
Nejedlý, Zdeněk: Umění staré a nové. Praha 1978 
Vít, Petr: Estetické myšlení o hudbě (České země 1760-1860). Praha 1987.
Volek, Jaroslav: Kapitoly z dějin estetiky. 1, Od antiky k počátku 20. stol. Praha1985. 
Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Praha 1981. 
Zoltay, Dénes: Dejiny hudobnej estetiky. Étos a afekt. Bratislava 1983. 

Doporučená literatura
Adorno, Theodor. W.: Estetická teorie, Praha 1997. 
Adorno, Theodor. W. - Horkheimer, Max: Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty.Praha 2009.
Benjamin, Walter: Dílo a jeho zdroj, Odeon, 1979
De la Motte-Haber, Helga: Musikästhetik. Handbuch der Systematischen Musikwissenschaft. Laaber 2004. 
Dahlhaus, Carl: Klassische und romantische Musikästhetik. Laaber 1988. 
Eggebrecht, Hans Heinrich: Musikalisches Denken. Aufsätze zur Theorie und Ästhetik der Musik. Wilhelmshaven 1977. 
Eggebrecht, Hans Heinrich: Hudba a krásno. Praha 2001
Fubini, Enrico: Geschichte der Musikästhetik: von der Antike bis zur Gegenwart, Stuttgart 1997. 
Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk. Sémiotické studie. Brno 2002
Scruton, Roger: The Aesthetics of Music, Oxford 1997. 

2.3.4 Hudební sociologie

  1. Vznik a vývoj hudební sociologie
    (Sociologické zřetele v reflexích hudby před vznikem hudební sociologie v antice a ve středověké hudební teorii, sociologická problematika v hudební historiografii, estetice a etnomuzikologii, hudební problematika v dílech obecně sociologických; počátky hudební sociologie před 1. světovou válkou, Max Weber, diskuse 20. let, Adorno, diskuse 60. let s empiriky typu A. Silbermanna, hlavní syntetizující práce Blaukopfovy a Kadenovy)
  2. Sociologická problematika v české muzikologii
    (Hostinský, Nejedlý, Helfert, Zich, Vetterl, vývoj po roce 1945, Karbusický a tradice empirických výzkumů)
  3. Sociologie tónových systémů
  4. Sociální struktury hudebního života ve středověku
    (Civilizační proces a dvorská hudba, klíčové instituce)
  5. Sociální struktury hudebního života v renesanci
    (Hlavní instituce, dvůr a město)
  6. Sociální struktury hudebního života v 17. a 18. století
    (Hlavní instituce, dvorská hudba, zámecká hudební kultura, operní provoz)
  7. Vznik měšťanského koncertu a měšťanská hudební veřejnost
  8. Hudba a masová kultura
    (vývoj fenoménu, historie hlavních médií a vývoj hudebního průmyslu, kritika Adornova v dialogu s Benjaminem, další vývoj diskuse od 60. let)
  9. Sociologie současného českého hudebního života
    (hlavní vývojové trendy hudebních preferencí, struktura a segmentace publika)
  10. Metodologické problémy hudební sociologie
    (Empirická versus "kritická" hudební sociologie, možnosti sociologické interpretace hudebního díla, ideální typy a typologie v hudební sociologii, problém hodnocení a hodnotové neutrality, metodika empirických výzkumů, konstrukce dotazníku, "zvukový dotazník")

Povinná literatura
Bek, Mikuláš: Vybrané problémy hudební sociologie, Olomouc 1993. 
Bek, Mikuláš: Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti, Praha 2003. 
Hudba v českých dějinách. Praha 2 1989. 
Kaden, Christian: heslo „Musiksoziologie“, MGG (2. vydání, Sachteil sv. 6, s. 1618-1670) 
Weber, Max: „Objektivita“ sociálněvědního a sociálněpolitického poznání. In: Weber, M., Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 7-63. 
Weber, Max: Smysl „hodnotové neutrality“ v sociologických a ekonomických vědách.Tamtéž, s. 64-108. 

Doporučená literatura
Adorno, Theodor W.: Einleitung in die Musiksoziologie, Frankfurt am Main 1962 
Adorno, Theodor. W.: Schéma masové kultury, Praha 2009. 
Burke, Peter: Společnost a vědění. Od Guttenberga k Diderotovi. Praha 2008
Burke, Peter: Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha 2005
Gülke, Peter: Mönche, Bürger, Minnesinger, Leipzig 1975. 
Blaukopf, Kurt: Musik im Wandel der Gesellschaft. Grundzüge der Musiksoziologie, Darmstadt 2 1996 (nebo anglický překlad Musical Life in a Changing Society, Portland 1992).
Kaden, Christian: Musiksoziologie, Berlin 1984. 
Kaden, Christian: Des Lebens wilder Kreis. Musik im Zivilisationsprozeß, Kassel 1993. 
Karbusický, Vladimír: Teoretické předpoklady empiricko-sociologického výzkumu hudby. In: Hudební věda 2 (1965), č. 3, s. 372-418. 
Karbusický, Vladimír: Empirische Musiksoziologie, Wiesbaden 1975. 
Martin, Peter J.: Sounds and Society: Themes in the Sociology of Music, Manchester 1995. 

2.3.5 Organologie

  1. Organologie jako muzikologická disciplína (předmět a předmětné pole a cíle oboru, vývoj oboru, hudební nástroje v teoretické literatuře středověku a renesance, charakter písemnictví v 17. a 18. století, vznik organologie jako moderní vědecké disciplíny, problematika současného výzkumu, organologická literatura - členění, české písemnictví)
  2. Systematizace a klasifikace hudebních nástrojů (hudební nástroj - vymezení pojmu a typy definic, historický vývoj dělení a systematik hudebních nástrojů a jejich charakteristiky - systematiky z období antiky, středověku, renesance, systematiky 17.- 20. století)
  3. Akustika hudebních nástrojů - hudebně akustické minimum (základní pojmy, tónové soustavy a problematika ladění, konstrukční principy a charakteristiky pythagorejského ladění, aristexonovského ladění, temperovaného ladění, historický průběh rozkladu monopolu kánonického ladění)
  4. Hudební nástroje středověku a renesance chordofony, aerofony, idiofony a membranofony (vnitřní klasifikace každé skupiny, nomenklatura, základní charakteristiky jednotlivých nástrojů a funkční využití v dobové hudební praxi, schopnost jejich demonstrace na přiložených ukázkách z Praetoriova spisu Syntagma musicum)
  5. Hudební nástroje 17.-20. století I. (proměna hudebního instrumentáře v kontextu přechodu k vertikálnímu kompozičnímu myšlení, formování moderních nástrojových typů)
  6. Etnoorganologie (předmět a předmětné pole oboru, instrumentář středoevropského prostoru, proces violinizace a deviolinizace v lidovém prostředí, aplikace teorie Hanse Naumana, funkční strukturalismus v etnoorganologii)
  7. Specifické organologické metody (organologická ikonografie, humánní geografie, roentgenografie)

Povinná literatura:
Kurfürst, Pavel: Hudební nástroje, Praha 2002. 
Praetorius Michael: Syntagma musicum II. De organographia 1619. Faksimile-Nachdruck 
hg. Von Wilibald Gurlitt. Kassel, 1958. 

Doporučená literatura:
Buchner, Alexandr: Hudoucí andělé na Karlštejně, Praha 1967. 
Buchner, Alexandr: Zaniklé dřevěné dechové nástroje 16. století, Praha 1952. 
Hutter, Josef: Hudební nástroje. Praha 1945. 
Jalovec, Karel: Italští houslaři, Praha 1952 
Keller, Jindřich: Píštělníci a trubaři. Pojednání o výrobě dechových hudebních nástrojů v Čechách před rokem 1800, Praha 1975. 
Kurfürst, Pavel: Organologie (propedeutika, exemplifikace), Hradec Králové 1998. 
Modr, Antonín: Hudební nástroje, Praha 11937-81997. 
Sachs, Curt: Handbuch der Musikinstrumentenkunde, Lipsko 1930. 
Špelda, Antonín: Hudební akustika, Praha 1978. 
Volek, Tomislav - Jareš, Stanislav: Dějiny české hudby v obrazech. Od nejstarších památek do vybudování Národního divadla, Praha 1977. 

2.3.6 Teorie a dějiny nonartificiální hudby

  1. Vymezení disciplíny, předmět, metody, vztah k dalším muzikologickým disciplínám a nemuzikologickým oborům.
  2. Terminologická probllematika (v české a zahraniční muzikologii - Karbusický, Kotek, Fukač, Poledňák, Asafjev, Vega, Besseler, Adorno, Eggebrecht ad.)
  3. Film a hudební divadlo (muzikál).
  4. Kulturní průmysl, obchod a masová média, jejich vazby na nonartificiální hudbu.
  5. Estetická, psychologická a sociologická hlediska nonartificiální hudby (masová kultura, estetická hodnota, kýč, jejich vztah k posluchačům, kult hvězd atd.).

Povinná literatura
Adorno, Theodor. W.: O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu, in: Divadlo 1964, č. l, s. 16-21; č. 2, s. 12-18. 
Fukač, Jiří - Poledňák, Ivan: Ke stratifikaci sféry nonartificiální hudby, in: Opus musicum 14, 1982, č. 1, s. 8-14, č. 2, s. 35-40. 
Poledňák, Ivan: Úvod do hudby jazzového okruhu, Olomouc 2000. 
Osolsobě, Ivo: Divadlo, které mluví, zpívá a tančí, Praha 1974. 

Doporučená literatura
Fukač, Jiří - Poledňák, Ivan: K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální, in: Hudební věda 1977, č. 4, s. 316-335. 
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století (do roku 1918), Praha 1994. 
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968), Praha 1998. 
Kotek, Josef - Poledňák, Ivan: Teorie a dějiny nonartificiální hudby, in: Hudební věda III, Praha 1988, s. 823-853. 
Matzner, Antonín - Poledňák, Ivan - Wasserberger, Igor (ed.): Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.-IV, Praha 1983, 1986, 1987, 1990. 
Opekar, Aleš: Hodnotová orientace v rockové hudbě, in: Opus musicum 21, 1989, č. 4, s. 105-115, č. 5, s. XVII-XXII. 
Poledňák, Ivan - Cafourek, Ivan: Sondy do popu a rocku, Praha 1992. 
Vlček, Josef: Rockové směry a styly, Praha 1988. 
Poledňák, Ivan: Rock: nástin podstaty a vývoje, in: Opus musicum 18, 1986, č. 3, s. 74-82. 
Wicke, Peter: Pokus o teorii populární hudby, in: Opus musicum 15, 1983, č. 8, s. 225-229.
Dahlhaus, Carl (ed.): Studien zur Trivialmusik im 19. Jahrhundert, Regensburg 1967.