Státní závěrečná zkouška magisterská

 

1. Obecná charakteristika 

Magisterská státní zkouška je souborná zkouška uzavírající magisterské studium hudební vědy, a proto zahrnuje tematiku všech podstatných částí oboru. Při magisterské státní zkoušce má kandidát prokázat spolehlivou orientaci v oboru včetně schopnosti hlubšího zvládnutí některých úseků jeho historické, teoretické a metodologické problematiky. Zvláštní pozornost je věnována schopnosti kritického zacházení s dosavadními výsledky muzikologického bádání. Magisterská zkouška má dvě části:

 

1.1 Část písemnou 

spočívající ve vypracování magisterské diplomové práce v rozsahu 140 000 znaků, v případě oborové práce u nediplomního oboru magisterského dvouoborového studia 55 000 znaků (přílohy, české a dvojí cizojazyčné résumé navíc) a jejím obhájení před zkušební komisí. Písemnou magisterskou prací, která je klasifikována, má kandidát prokázat schopnost samostatného řešení zadaného vědeckého úkolu. Podrobnosti stanoví Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy Ústavu hudební vědy FF MU.

 

1.2 Část ústní 

jejímž cílem je ověřit míru znalosti historické, teoretické a praktické problematiky oboru včetně schopnosti analytického a kritického přístupu k diskutovaným otázkám. Ústní magisterská zkouška probíhá formou rozpravy k zadaným tématům ze tří zkušebních předmětů. Témata k rozpravě nesmí mít bezprostřední vztah k tématu diplomové práce, volitelná disciplína systematické hudební vědy nesmí být disciplínou diplomové práce. Celkový čas na přípravu je 90 minut.

 

Zkušebními předměty jsou:

  1. hudební analýza a teorie
  2. dějiny hudby a hudební historiografie  (2 otázky z problematiky české a světové hudby)
  3. systematická hudební věda, Student volí jednu z těchto disciplín:
  • organologie
  • etnomuzikologie
  • hudební estetika a sémiotika
  • hudební sociologie

 

2.1 Hudební analýza a teorie 

V této části zkoušky má student prokázat zvládnutí různých analytických přístupů k zadanému dílu. Skladba k analýze je zadána v den konání zkoušky, čas na přípravu je 90 minut. Student má k dispozici nahrávku a notový zápis skladby, v některých případech počítač a příslušný analytický software (pro analýzu pitch class setsapod.). Zadávané skladby jsou ve srovnání s bakalářským stupněm komplikovanější z hlediska sazby a obsazení (převážně orchestrální). Soubor analyzovaných skladeb není předem omezen a definován. Součástí rozpravy v této části zkoušky je diskuse metodologických problémů různých analytických přístupů k dílu. Od studenta se tedy neočekává odpověď typu "tak to je", nýbrž typu "tak se věc jeví prismatem tohoto přístupu, zatímco z hlediska jiného je tomu tak".

Základní studijní literatura: 

Kromě základní literatury uvedené v požadavcích k souborné (bakalářské) zkoušce je pro poznání různých analytických přístupů vhodné studovat zejména následující tituly: 

  • Asafjev, Boris Vladimirovič: Hudební forma jako proces, Praha 1965. 
  • Cook, Nicholas: A Guide to Musical Analysis, Oxford 1987 [četné reedice]. 
  • Dahlhaus, Carl: 'Zur Problemgeschichte des Komponierens', in: Carl Dahlhaus, Zwischen Romantik und Moderne, München 1974. 
  • Dahlhaus, Carl: Ludwig van Beethoven und seine Zeit, Laaber 1987 [četné reedice]. 
  • Dunsby, Jonathan - Whittall, Arnold: Musical Analysis in Theory and Practice, London 1988. 
  • Forte, Allen: The Structure of Atonal Music, New Haven - London 1971. 
  • Forte, Allen - Gilbert, Steven E.: Introduction to Schenkerian Analysis, New York - London 1982. 
  • de la Motte, Diether: Musikalische Analyse, Kassel 1968 [61990, další reedice]. 
  • de la Motte, Diether: Harmonielehre, Kassel 1976 [četné reedice]. 
  • Ratz, Erwin: Einführung in die musikalische Formenlehre. Über Formprinzipien in den Inventionen und Fugen J. S. Bachs und ihre Bedeutung für die Kompositionstechnik Beethovens, Wien 1968, 31973 [přepracované vydání]. 
  • Rosen, Charles: Sonata Forms, New York 1980 [četné pozdější reedice]. 
  • Samson, Jim: Music in Transition. A Study of Tonal Expansion and Atonality, 1900-1920, London 1977 [četné reedice]. 
  • Schenker, Heinrich: Neue musikalische Theorien und Phantasien III. Der freie Satz, Wien 1935, 21956 [anglický překlad Free Composition, New York - Toronto 1979].

 

2.2 Dějiny hudby a hudební historiografie 

Téma k rozpravě z dějin světové hudby a hudební historiografie bude zadáno studentovi 7 dní před datem konání státní zkoušky. Rozprava zahrne kromě faktických stránek tématu také diskusi tohoto tématu jako problému hudební historiografie, tedy stav bádání, jednotlivé koncepce a odlišné názory na problém, jejich vývoj, metodologické a ideologické souvislosti a příslušnost k jednotlivým "paradig­ma­tům" hudební historiografie. Rozpravu zahájí student vlastním expozé v trvání cca. 10 minut, jež bude stylizováno do podoby referátu na odborné konferenci. Předmětem hodnocení bude i formální a rétorická stránka tohoto expozé. Poté následuje diskuse k otevřeným problémům. 

Druhá otázka z problematiky dějin a historiografie české hudby bude zadána v den konání státní zkoušky současně s otázkou z hudební analýzy a na její přípravu se vztahuje celkový limit 90 minut. Charakter odpovědi je stejný jako v případě světové hudby. Důraz je kladen na metodologickou problematiku a orientaci v dosavadní odborné literatuře.

 

2.3 Systematická hudební věda 

Student si volí jednu z disciplín systematické hudební vědy při podání přihlášky k magisterské zkoušce. Nabídka jednotlivých disciplín závisí na personálních kapacitách ústavu, v současnosti je omezena na organologii, etnomuzikologii, hudební estetiku a sémiotiku a hudební sociologii. Otázka bude zadána v den konání státní zkouškysoučasně s otázkou z hudební analýzy a dějin a historiografie české hudby a na její přípravu se vztahuje celkový limit 90 minut. Důraz je kladen na metodologickou problematiku a orientaci v dosavadní odborné literatuře.