1. Obecná charakteristika

Magisterská státní zkouška je souborná zkouška uzavírající magisterské studium hudební vědy, a proto zahrnuje tematiku všech podstatných částí oboru. Při magisterské státní zkoušce má kandidát prokázat spolehlivou orientaci v oboru včetně schopnosti hlubšího zvládnutí některých úseků jeho historické, teoretické a metodologické problematiky. Zvláštní pozornost je věnována schopnosti kritického zacházení s dosavadními výsledky muzikologického bádání a znalosti základní i recentní literatury oboru. Magisterská zkouška má dvě části:

1.1

Část písemnou spočívající ve vypracování magisterské diplomové práce v rozsahu nejméně 140 000 znaků (včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu a seznamu literatury) a jejím obhájení před zkušební komisí. Součástí práce je české a cizojazyčné résumé. Písemnou magisterskou prací, která je klasifikována, má kandidát prokázat schopnost formulovat odborné problémy a nalézat jejich řešení, kriticky pracovat s odbornými texty a s pramennými materiály. Podrobnosti stanoví Pravidla a zásady psaní písemných prací studenty Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU v Brně. Obhajoba práce je součástí státní zkoušky.

1.2

Část ústní, jejímž cílem je ověřit míru znalosti historické, teoretické a praktické problematiky oboru včetně schopnosti analytického a kritického přístupu k diskutovaným otázkám. Ústní magisterská zkouška probíhá formou rozpravy ke čtyřem okruhům (viz níže). Předem zadané otázky (světové dějiny hudby, systematická hudební věda, hudební analýza) nemají bezprostřední vztah k tématu diplomové práce. Ústní zkoušce před komisí předchází samostatná příprava studenta v délce 45 minut (vylosované téma z dějin české hudby).

Ústní zkouška se dělí na otázky z těchto oblastí:
1. hudební analýza
2. dějiny světové hudby
3. dějiny české hudby
4. systematická hudební věda

 

2. Požadavky na ústní zkoušku

2.1 Hudební analýza

V této části zkoušky má student prokázat schopnost analyzovat zadané dílo. Zadávané skladby jsou ve srovnání s bakalářským stupněm komplikovanější z hlediska sazby a obsazení. Skladba k analýze je zadána 7 dní před datem konání zkoušky. Student dostane odkaz na nahrávku a notový zápis skladby, připraví si prezentaci v rozsahu 5–10 min. (Powerpoint, Prezi). Časový limit nesmí být překročen. Součástí prezentace bude i úvaha o různých analytických přístupech k dílu.

2.2 Dějiny světové hudby

Téma z dějin světové hudby bude zadáno studentovi 7 dní před datem konání státní zkoušky. Rozprava zahrne kromě faktografie také základní okruh literatury k zadanému tématu a metodologické přístupy. Rozpravu zahájí student vlastním expozé, jež prosloví volně podle nachystaných poznámek (text nebude čten).

2.3 Dějiny české hudby

Téma z dějin české hudby si student vylosuje přímo v den konání zkoušky. Také zde bude do rozpravy zahrnut kromě faktografie také základní okruh literatury k vylosovanému tématu a představeni badatelé, kteří se tématu věnovali/věnují, a to včetně charakterizování jejich metodologických přístupů. Rozpravu zahájí student opět vlastním expozé, jež prosloví volně podle poznámek nachystaných během přípravy (text nebude čten).

Tematické okruhy ke zkoušce z dějin české hudby:

• Hudební kultura českých zemí ve středověku.
• Dědictví reformace: Jistebnický kancionál a hudební dění v českých zemích 15. a 16. století.
• Rudolfínská éra v Čechách (a situace na Moravě).
• Česká hymnografická tradice: mezi 16. a 18. stoletím.
• Šlechtický mecenát v českých zemích v 17. a 18. století – osobnosti, lokality, repertoár.
• Duchovní řády jako nositelé hudební kultury v 17. a 18. století.
• Opera a holdovací kompozice v českých zemích v 17. a 18. století – mecenáši, centra, repertoár.
• Oratorium v českých zemích v 17. a 18. století – jednotlivé typy, centra, repertoár.
• Migrační trasy hudebníků a skladatelů z českých zemí v 18. století.
• Hudba v českých zemích na přelomu 18. a 19. století změny stylu a hudebního provozu.
• Proměny chrámové hudby a jejího provozu v 16.– raném 19. století.
• Kulturní instituce v českých zemích v 19. století.
• Symfonická hudba v českých zemích v období po říjnovém diplomu (1860) do vzniku Československa.
• Zakladatelé české moderní hudby (Smetana, Dvořák, Fibich ad.).
• Česká opera 19. století – skladatelské osobnosti, stylový vývoj.
• Leoš Janáček v kontextu světové hudby.
• Česká moderna.
• Meziválečná avantgarda v Československu.
• Česká a slovenská hudba po roce 1948 (včetně reflexe současných českých skladatelů).

2.4 Systematická hudební věda

Téma ze systematické hudební vědy bude zadáno studentovi 7 dní před datem konání státní zkoušky. Otázky jsou zaměřeny především na hudební historiografii a lexikografii, hudební estetiku, organologii, etnomuzikologii a hudební sociologii. Tato část zkoušky probíhá stejnou formou jako v případě dějin světové hudby.

3. Penzum povinné a doporučené literatury ke státní zkoušce

3.1 HISTORICKÁ HUDEBNÍ VĚDA

Povinná literatura:

• ČERNÝ, Jaromír et all. Historická antologie hudby v českých zemích (do cca 1530) / Historical Anthology of Music in the Bohemian Lands (up to ca 1530). Praha: Koniasch Latin Press, 2005.
• ČERNÝ, Jaromír et all. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. Praha: Supraphon, 1989.
• DÖGE, Klaus. Antonín Dvořák, Život – dílo – dokumenty. Praha: Vyšehrad, 2013.
• HELFERT, Vladimír. Česká moderní hudba. Olomouc: Index, 1936.
• HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích: Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916.
• HELFERT, Vladimír. O české hudbě. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957.
• MAŇAS, Vladimír. Nicolaus Zangius: hudebník přelomu 16. a 17. století. Na stopě neznámému. Brno: Masarykova univerzita, 2020.
• MARCELLO, Benedetto. Divadlo podle módy. HARTMANOVÁ, Alena, SPÁČILOVÁ, Jana, ŠMÍD, Ondřej (eds.). Praha: Psalterium, 2020.
• PERUTKOVÁ, Jana. František Antonin Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.
• QUANTZ, Johann Joachim. Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Praha: Editio Supraphon, 1990.
• REJCHA, Antonín, DYKAST, Roman (eds.). Pojednání o melodii. Praha: TOGGA, 2012.
• SEHNAL, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001.
• TYRRELL, John. Janáček I: Osiřelý kos (1854−1914). Brno: Host, 2018.
• TYRRELL, John. Janáček II: Car lesů (1914−1928). Brno: Host, 2021.

Doporučená literatura:

• BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1966.
• DANUSER, Hermann. Neues Handbuch der Musikwissenschaft. Band 7: Die Musik des 20. Jahrhunderts. Laaber: Laaber-Verlag, 1984.
• D'ELVERT, Christian Friedrich. Geschichte der Musik in Mähren und Österr.-Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte. Brünn: Rudolf M. Rohrer, 1873.
• EGGEBRECHT, Heinz Heinrich. Musik im Abendland: Prozesse und Stationen vom Mittelalter bis zur Gegenwart. München–Zürich: Piper, 1991.
• FIDLER, Petr, KŘESADLOVÁ, Lenka, PERUTKOVÁ, Jana, RUHE, Lilian et al. Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou: kritický katalog výstavy. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017.
• HARNONCOURT, Nikolaus. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava: Hudobné centrum, 2005.
• HELFERT, Vladimír. Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany: preludium k životnímu dílu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953.
• HOPPIN, Richard H. Hudba stredoveku. Bratislava: Hudobné centrum, 2007.
• HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu: vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1941.
• KAČIC, Ladislav. Dějiny hudby III. – Baroko. Praha: Ikar, 2009.
• KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku. Praha, 1936.
• KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina: příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Kabinet hudební historie, 2010.
• KAPSA, Václav. Johann Joseph Ignaz Brentner: Duchovní árie I / Sacred Arias I. [=Academus Edition 2]. Praha: Academus, 2017.
• KRÁK, Egon. Viachlas v hudbe Európy. Teoretické, kompozičné a historické súvislosti viachlasnej hudby: stredovek a renesancia. Bratislava: Hudobné centrum, 2008.
• MAŇAS, Vladimír, ORLITA, Zdeněk, POTŮČKOVÁ, Martina. Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, Arcidiecézní muzeum Olomouc, 2010.
• MAŇAS, Vladimír. „... viell fürsten halten ein Musica“. Musik und Musiker am Hofe der Fürsten von Liechtenstein im 17. Jahrhundert. Studia historica Brunensia. 2017, roč. 64, č. 1, s. 189−215.
• MAŇAS, Vladimír. K problematice hudebních inventářů: několik doplňujících poznámek k heslu Katalog Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 81−94.
• MAŇAS, Vladimír. Syntéza jako výzva: interdisciplinarita při konstrukci městských dějin středověku a raného novověku. In ČERVENÁ, Radana, DVOŘÁK, Tomáš, VYSKOČIL, Aleš. Jak psát dějiny velkých měst? Brno: Archiv města Brna, 2016, s. 186−190.
• MORGAN, Robert P. Anthology of Twentieth-Century Music. New York: W W Norton & Company, 1992.
• MORGAN, Robert P. Twentieth-century music: a history of musical style in modern Europe and America. New York: W W Norton & Company, 1991.
• MOZART, Leopold. Důkladná škola na housle. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Praha: Ivan Černý, Temperament 430, 2000.
• MUFFAT, Georg. První poznámky o hraní francouzských baletů podle metody zesnulého pana de Lully. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 1992.
• NIUBO, Marc. Italská opera v mozartovské Praze. Praha: Karolinum, 2022.
• PEČMAN, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993.
• PERUTKOVÁ, Jana, Macek, Ondřej, Kroupa, Jiří K. George Frideric Handel, Attilio Ariosti, Nicola Porpora, and Francesco Rinaldi : Giulio Cesare in Egitto (Český Krumlov, 18-20 September 2020). Clavibus unitis 2020, roč. 9, č. 1, s. 211–253. Dostupné z: https://www.acecs.cz/media/cu_2020_09_01_macek_perutkova_kroupa.pdf
• PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren [=Specula Spectacula 4]. Wien: Hollitzer Verlag, 2015.
• PERUTKOVÁ, Jana. Problematika galantního stylu ve světle dobových pramenů (s bližším zaměřením na hudebně dramatickou tvorbu). Musicologica Brunensia, 2011, roč. 46, č. 1−2, s. 127−139.
• PERUTKOVÁ, Jana. Tschechische Republik. 1620-1740. In Christina Nobach. Musik in Geschichte und Gegenwart [online]. Kassel: MGG, 2017. Dostupné z: https://www.mgg-online.com/article?id=mgg16172&v=2.0&rs=mgg16172
• PLOCEK, Václav. Metody a cíle analýzy středověkých monodií. Praha: Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd, 1983, s. [5]–49.
• Sehnal, Jiří. Figurální mše na Moravě od 17. století do současnosti. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2020.
• SPÁČILOVÁ, Jana, JURÁŠKOVÁ, Kateřina. Italská opera na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala. Holešov: H.R.G. spol. s r.o. pro město Holešov, 2019.
• SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018.
• SPURNÝ, Lubomír, PIVODA, Ondřej. Pavel Haas: A Catalogue of the Music and Writings. 1. vyd. Praha: Bärenreiter Prague, 2022.
• SPURNÝ, Lubomír, REITTEREROVÁ. Vlasta. Alois Hába (1893-1973): mezi tradicí a inovací. Praha: Koniasch Latin Press, 2014.
• VESELÁ, Irena, ŽŮREK, Pavel. Ne oči, ale mysl k Bohu: Maurus Haberhauer (1746-1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století. Brno: Moravská zemská knihovna, 2019.
• ZAHRÁDKA, Jiří. „Divadlo nesmí býti lidu komedií.“ Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2018.
• ZAHRÁDKA, Jiří. „Pravdu, první věcí pravdu, ne krásu.“ Příběh Janáčkovy Její pastorkyně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021.

3.2 SYSTEMATICKÁ HUDEBNÍ VĚDA

Povinná literatura:

• APEL, Wili. The Notation of Polyphonic Music, 900–1600. Oxford: Oxford City Press, 2010.
• CARACI VELA, Maria et all (eds.). Kritika hudebního textu: metody a problémy hudební filologie. Praha: Koniasch Latin Press, 2001.
• ČERNÝ, Miroslav Karel, FUKAČ, Jiří. Hudební historiografie. In FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha, 1997, s. 306–314.
• DE LA MOTTE, Diether. Harmonielehre. Kassel, 1976 [četné reedice].
• DE LA MOTTE, Diether. Musikalische Analyse. Kassel, 1968 [četné reedice].
• DE LA MOTTE-HABER, Helga (eds.). Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag, 2004.
• DE LA MOTTE-HABER, Helga. Musiktheorie. Laaber: Laaber-Verlag, 2005.
• DESCARTES, René. Vášně duše. Praha: Mladá fronta, 2002.
• DYKAST, Roman. Hudba ve věku melancholie. Praha: Togga, 2004.
• FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981.
• HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu. Z německého originálu Vom Musikalisch-Schönen přeložil, poznámkami opatřil a předmluvu napsal Jaroslav Střítecký. Praha: Supraphon, 1973.
• JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1982.
• JANEČEK, Karel. Hudební formy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
• LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 1., Dějiny hudební vědy; Teorie hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.
• LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 2., Disciplíny hudební vědy. Část 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.
• LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3., Disciplíny hudební vědy: hudebně vědecká dokumentace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.
• LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie 1750–1850. Praha: Academia, 1985.
• LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie novější doby 1850–1900. Praha: Academia, 1989.
• ŠLOSAR, Dušan, ŠTĚDROŇ, Miloš. Podíl Jakuba Jana Ryby na vzniku novočeské hudební terminologie. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Studia minora facul-tatis philosophicae universitatis brunensis. Brno, 1984, řada H, roč. 19−20, s. 43−51.
• ŠTĚDROŇ, Miloš. Základy mikrotektoniky: 9 analýz. Brno: Masarykova univerzita, 1991.
• TROJAN, Jan. Moravská lidová píseň: melodika, harmonika: o harmonické struktuře lidové písně jako rezultátu melodické složky. Praha: Editio Supraphon, 1980.
• VÍT, Petr. Estetické myšlení o hudbě: České země 1760-1860. Praha: Academia, 1987.
• VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky: od antiky k počátku 20. stol. Praha: Panton, 1985.
• WILLIAMS, David Russell, BALENSUELA, C. Matthew. Music Theory from Boethius to Zarlino: A Bibliography and Guide. Hillsdale–New York: Pendragon Press, 2008.
• WILLIAMS, David Russell, DAMSCHRODER, David. Music Theory from Zarlino to Schenker: A Bibliography and Guide. Hillsdale–New York: Pendragon Press, 1990.

Doporučená literatura:

• ADORNO, Theodor W. Estetická teorie. Praha: Panglos, 1997.
• BEK, Mikuláš. Vybrané problémy hudební sociologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993.
• DAHLHAUS, Carl. Die Musiktheorie im 18. und 19. Jahrhundert. I., II. Teil. Darmstadt, 1984/89.
• DAHLHAUS, Carl. Klassische und romantische Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag, 1988.
• ECO, Umberto, SEIDL, Ivan. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.
• FEYERABEND, Paul. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 2001.
• FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001.
• FUKAČ, Jiří. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 2001.
• FUKAČ, Jiří. Mýtus a skutečnost hudby. Traktát o dobrodružstvích a oklikách poznání. Praha: Panton, 1989.
• FUKAČ, Jiří. Pojmosloví hudební komunikace. Brno: Rektorát Masarykovy univerzity, 1991.
• FUX, Johann Joseph, MANN, Alfred (eds.). The Study of Counterpoint: from Johann Joseph Fux’s Gradus ad Parnassum. New York: W. W. Norton & Company, 1971.
• CHRISTENSEN, Thomas (eds). The Cambridge History of Western Music Theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2015.
• KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002.
• MACEK, Petr. Směleji a rozhodněji za českou hudbu! „Společenské vědomí“ české hudební kultury 1945-1969 v zrcadle dobové hudební publicistiky. Praha: Koniasch Latin Press, 2006.
• PEČMAN, Rudolf. Vladimír Helfert. Brno: Nadace Universitas Masarykiana Brno, 2003.
• POLÁK, Pavol. Hudobno-estetické náhľady v 18. storočí. Od baroka ku klasicizmu. Bratislava: Veda, 1974.
• RICE, Timothy. Etnomuzikologie: velmi krátký úvod. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020.
• RISINGER, Karel. Vůdčí osobnosti české moderní hudební teorie. Praha: SHV, 1963.
• RYBARIČ, Richard. Vývoj europského notopisu. Bratislava: OPUS, 1982.
• SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003.
• SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004.
• SCHNIERER, Miloš. Český a východoevropský neofolklorismus v artificiální hudbě 20. století: deset studií od Janáčka k serialismu. Brno: Editio Moravia, 2007.
• SPURNÝ, Lubomír. Heinrich Schenker (1868-1935): Kapitoly z hudební teorie a analýzy. Praha: Koniasch Latin Press, 2012.
• SYCHRA, Antonín. Hudba a slovo v lidové písni. Příspěvky k strukturální analyse vokální hudby. Praha: Svoboda, 1948.
• ŠLOSAR, Dušan, ŠTĚDROŇ, Miloš. Hudební terminologie Adama Michny z Otradovic. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, Brno, 1994, řada H, roč. 30, č. 1, s. 15−27.
• ŠTĚDROŇ, Miloš. Kritika hudebního textu – Metody a problémy hudební filologie. Hudební věda 2002, roč. 39, č. 1, s. 78-82.
• TROJAN, Jan. Úvod do hudební dramaturgie opery. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.
• WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. PECHAR, Jiří (překl.). 2., upr. vyd. Praha: Filosofia, 1998.
• ZICH, Otakar. Estetické vnímání hudby. JŮZL, Miloš (ed.). Praha: Supraphon, 1981.

3.3 DALŠÍ POVINNÁ LITERATURA

Slovníky (jejich struktura a metodologická koncepce):

• ČERNUŠÁK, Gracian, ŠTĚDROŇ, Bohumír, NOVÁČEK, Zdenko (eds.). Československý hudební slovník osob a institucí. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 1965.
• DLABACŽ, Johann Gottfried. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag: Gottlieb Haase, 1815.
• EITNER, Robert. Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts. Leipzig: Breitkopf & Haertel, 1900–1904.
• FINSCHER, Ludwig et all (eds.). Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik begründet von Friedrich Blume. Bd. 1−29. Kassel: Bärenreiter, 1994−2008.
• FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
• GERBER, Ernst Ludwig. Neues Historisch-Biographisches Lexikon der Tonkünstler. Leipzig: A. Rühnel, 1812–1814. 1. vydání 1790.
• Jakubcová, Alena et al. (eds.). Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha: Divadelní ústav, 2007.
• JAKUBCOVÁ, Alena, PERNERSTORFER, Matthias Johannes (eds.). Theater in Böhmen, Mähren und Schlesien: von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts : ein Lexikon. Neu bearbeitete, deutschsprachige Ausg. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften in Kooperation mit Institut umění – Divadelní ústav, 2013.
• JANOVKA, Tomáš Baltazar. Klíč k pokladu velikého umění hudebního. POSPÍŠIL, Michael, SEHNAL, Jiří, MATL, Jiří (eds.). Praha: KLP, 2006.
• KOUBA, Jan. Slovník staročeských hymnografů (13.-18. století). Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2017.
• Lexikon zur deutschen Musik-Kultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien. Bd. 1−2. München: Langen-Müller, 2000.
• MACEK, Petr, KALINA, Petr, KOSTRHUNOVÁ Simona (eds.). Český hudební slovník osob a institucí 2012. Praha: Koniasch Latin Press, 2012.
• PAZDÍREK, Oldřich (eds.). Pazdírkův hudební slovník naučný. Brno: Ol. Pazdírek, 1937.
• PHILOMATES, Václav. Čtyři knihy o hudbě. HORYNA, Martin (eds.). Praha: KLP, 2003.
• SADIE, Stanley, TYRRELL, John (eds.). The New Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed.Vol. 1−29. New York: Grove, 2001.
• WALTHER, Johann Gottfried. Musicalisches Lexicon oder Musicalische Bibliothec. Leipzig: Wolfgang Deer, 1732.

Slovníky – doporučeno:

• BROUČEK, Stanislav, JEŘÁBEK, Richard (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. (dostupné i on-line: http://www.eu.avcr.cz/cs/vyzkum/strategie21/narodopisna-encyklopedie/)

3.4 Nepovinné – časopisy, databáze ETC.

• Všechny zdroje uvedené pod rychlými odkazy na ústavních webových stránkách.
• https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/musicologica-brunensia
• https://musicologica.upol.cz/
• https://kramerius.lib.cas.cz/search/i.jsp?pid=uuid:5284d5b3-4b45-11e1-a71b-005056a60003&q=#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:53e7c3bd-4b45-11e1-1027-001143e3f55c
• https://na.nulk.cz/
• https://www.musau.org/oegmw/publikationen/musicologica-austriaca-1977-2013/
• http://www.die-tonkunst.de/index.php/redaktion/ausgaben/
• https://sciendo.com/journal/MUSO
• https://brainfood.musicology.org/
• https://katalog-skladeb.cz/cs
• https://brentner.katalog-skladeb.cz/en/catalogue
• https://musickatalog.lobkowicz.cz/vademecum/SearchBean.action?searchType=basic&modeView=MOSAIC
• http://www.fortunato-santini.de/unterstuetzung.php
• http://www.dtoe.at/Publikationen/Denkm.php
• https://www.manuscriptorium.com/
• http://www.clavmon.cz/htb/
• http://www.firmadat.cz/melodiarium/
• www.knihopis.org
• https://www.historickefondy.cz/
• https://knihoveda.lib.cas.cz/Search
• http://cyril.sdh.cz/
• http://cantores.wz.cz/
• https://www.digitalniknihovna.cz/mzk
• http://vdm.sbg.ac.at/
• http://corago.unibo.it/
• https://www.internetculturale.it/
• http://www.carlogoldoni.it/public/index
• http://operabuffa.uni-bayreuth.de/
• http://www.urfm.braidense.it/cataloghi/
• https://www.mdw.ac.at/imi/ctmv/p_und_c
• https://www.piccard-online.de/start.php
• https://www.wasserzeichen-online.de/wzis/struktur.php
• http://www.memoryofpaper.eu/BernsteinPortal/appl_start.disp
• https://aleph.nkp.cz/web/watermarks/cze/intro.htm
• http://cantusindex.org/
• https://gregorien.info/de
• http://musmed.eu/
• https://bbloomf.github.io/jgabc/psalmtone.html

1. Obecná charakteristika

Státní magisterská zkouška ukončuje navazující dvouleté magisterské studium hudební vědy jako vedlejšího studijního plánu. Při této zkoušce má student prokázat hlubší znalost dějin světové a české hudby a vhled do systematických disciplín muzikologie (znalost základní jednotlivých disciplín a nejdůležitějších muzikologických osobností, kteří se jimi zabývali/zabývají). Má podobu ústní komisionální zkoušky. Podkladem pro přípravu studentů na soubornou zkoušku jsou níže uvedené tematické okruhy, přičemž otázka ze světových dějin hudby je zadávána písemně týden před samotnou zkouškou. K jednotlivým tematickým oblastem je uváděna povinná a doporučená literatura.

2. Tematické okruhy k jednotlivým předmětům zkoušky

Světové dějiny hudby:

• Hlavní hudební formy 16. století.
• Hlavní vokálně-instrumentální a instrumentální formy 17. a 18. století.
• Hlavní vokálně-instrumentální a instrumentální formy 19. století.
• Hlavní vokálně-instrumentální a instrumentální formy 20. století.

Dějiny hudby v českých zemích:

• Hudební vývoj v 16. století (centra, skladatelské osobnosti).
• Hudební vývoj v 17.a 18. století (centra, mecenáši, skladatelské osobnosti).
• Hudební vývoj v 19. století (centra, skladatelské osobnosti).
• Hudební vývoj ve 20. století (centra, mecenáši, skladatelské osobnosti).

Systematická muzikologie:

Přehled a stručná charakteristika jednotlivých disciplín:

• Hudební akustika
• Hudební teorie
• Hudební psychologie
• Hudební estetika a sémiotika
• Hudební sociologie
• Hudební pedagogika
• Hudební lexikografie
• Teorie a dějiny hudební interpretace
• Teorie a dějiny notace
• Hudební organologie a ikonografie
• Hudební historiografie
• Etnomuzikologie (hudební folkloristika)
• Teorie a dějiny nonartificiální hudby

Povinná literatura – historická hudební věda:

ČERNÝ, Jaromír et all. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. Praha: Supraphon, 1989.

ČERNÝ, Jaromír et all. Historická antologie hudby v českých zemích (do cca 1530) / Historical Anthology of Music in the Bohemian Lands (up to ca 1530), Koniasch Latin Press, Praha 2005.

Döge, Klaus: Antonín Dvořák, Život – dílo – dokumenty. Praha: Vyšehrad, 2013.

Helfert, Vladimír. Česká moderní hudba. Olomouc: Index, 1936.

HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích: Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916.

Helfert, Vladimír: O české hudbě. Praha 1957.

SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Vlastivěda Moravská. Země a lid. Svazek 12. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001.

Tyrrell, John. Janáček I. Osiřelý kos (1854-1914). Brno: Host, 2018.

Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích (včetně ČSHS a SČHK).

Doporučená literatura – historická hudební věda:

BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1966.

DANUSER, Hermann. Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Band 7: Die Musik des 20. Jahrhunderts. Laaber-Verlag, Laaber 1984.

D'ELVERT, Christian Friedrich. Geschichte der Musik in Mähren und Österr.-Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte. Brünn: Rudolf M. Rohrer, 1873.

DESCARTES, René. Vášně duše. Praha: Mladá fronta, 2002.

Eggebrecht, Heinz Heinrich. Musik im Abendland: Prozesse und Stationen vom Mittelalter bis zur Gegenwart München–Zürich: Piper, 1991.

HARNONCOURT, Nikolaus. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava: Hudobné centrum, 2005.

HELFERT, Vladimír. Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany: preludium k životnímu dílu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953.

Hoppin, Richard H. Hudba stredoveku. Bratislava: Hudobné centrum, 2007.

HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu: vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1941.

Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III. – Baroko. Praha: Ikar 2009.

Kamper, Otakar: Hudební Praha v XVIII. věku. Praha 1936.

Kapsa, Václav: Šlechtické kapely v českých zemích doby baroka: staré a nové otázky jejich zkoumání. Clavibus unitis 3, 2014, s. 177–182.

Krák, Egon: Viachlas v hudbe Európy. Teoretické, kompozičné a historické súvislosti viachlasnej hudby: stredovek a renesancia. Bratislava: Hudobné centrum, 2008.

Morgan, Robert P. Twentieth-century music: a history of musical style in modern Europe and America. New York–London: W W Norton & Company, 1991.

Morgan, Robert P. Anthology of Twentieth-Century Music. New York: W.W. Norton, 1992.

MOZART, Leopold. Důkladná škola na housle. Přeložil Vratislav BĚLSKÝ. Praha: Ivan Černý, Temperament 430, 2000.

MUFFAT, Georg. První poznámky o hraní francouzských baletů podle metody zesnulého pana de Lully. Přeložil Vratislav BĚLSKÝ. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 1992.

Plocek, Václav. Metody a cíle analýzy středověkých monodií (in: Uměnovědné studie, sv. 4, Praha, Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd 11983, s. [5]–49);

Pečman, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993.

Spáčilová, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018.

Spáčilová, Jana, Šmíd, Ondřej, Hartmanová, Alena (eds.). Benedetto Marcello: Divadlo podle módy. 2020.

SPURNÝ, Lubomír a Vlasta REITTEREROVÁ. Alois Hába (1893-1973): mezi tradicí a inovací. Praha: Koniasch Latin Press, 2014.

ZAHRÁDKA, Jiří. „Divadlo nesmí býti lidu komedií.“ Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2018.

Maňas, Vladimír: Nicolaus Zangius: hudebník přelomu 16. a 17. století. Na stopě neznámému. Brno: Masarykova univerzita, 2020.

Perutková, Jana: František Antonin Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. [= Clavis monumentorum musicorum regni bohemiae IV]. Praha: KLP, 2011.

QUANTZ, Johann Joachim. Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu. Překl. V. Bělský. Praha: Editio Supraphon, 1990.

REJCHA, Antonín – DYKAST, Roman (ed.). Pojednání o melodii. Praha: TOGGA s.r.o., 2012.

Povinná literatura – systematická hudební věda:

Lébl, Vladimír – Poledňák, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 1, Dějiny hudební vědy; Teorie hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

Lébl, Vladimír – Poledňák, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 2, Disciplíny hudební vědy. Část 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

Lébl, Vladimír – Poledňák, Ivan (eds.). Hudební věda. Díl 3, Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj: disciplíny hudební vědy: hudebně vědecká dokumentace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

Doporučená literatura – systematická hudební věda:

APEL, Wili. The Notation of Polyphonic Music, 900–1600. Oxford: Oxford City Press, 2010.

Caraci Vela, Maria et all (eds.). Kritika hudebního textu: metody a problémy hudební filologie. Praha: Koniasch Latin Press, 2001.

Černý, Miroslav K. – Fukač, Jiří: Hudební historiografie, in: Slovník české hudební kultury, Praha 1997, s. 306- 314.

Dykast, Roman: Hudba ve věku melancholie. Praha 2004.

FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981.

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu Z německého originálu Vom Musikalisch-Schönen přeložil, poznámkami opatřil a předmluvu napsal Jaroslav Střítecký. Praha: Supraphon, 1973.

JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1982.

JANEČEK, Karel. Hudební formy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.

LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie 1750–1850. Praha: Academia, 1985.

Ludvová, Jitka. Česká hudební teorie novější doby 1850–1900. Praha: Academia, 1989.

ŠTĚDROŇ, Miloš. Základy mikrotektoniky: 9 analýz. Brno: Masarykova univerzita, 1991.

TROJAN, Jan. Moravská lidová píseň: melodika, harmonika: o harmonické struktuře lidové písně jako rezultátu melodické složky. Praha : Editio Supraphon, 1980.

VÍT, Petr. Estetické myšlení o hudbě: České země 1760-1860. Praha: Academia, 1987.

VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky: od antiky k počátku 20. stol. Praha 1985.