Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška navazujícího magisterského studia oboru Management v kultuře se skládá ze čtyř částí:

  • ústní zkoušky z připravené otázky, vycházející ze všech okruhů,
  • ústní zkoušky z otázky z oblasti ekonomiky kultury,
  • doplňující otázky ze všech okruhů,
  • obhajoby diplomové práce.

ÚSTNÍ ZKOUŠKA Z PŘIPRAVENÉ OTÁZKY

Před konáním ústní zkoušky si studenti vylosují konkrétní otázku vycházející z předložených okruhů. Student se připraví na zkoušení. Nejedná se o přípravu referátu či prezentace na dané téma. Studentům budou kladeny otázky vztahující se k vylosované otázce a nad připraveným tématem bude vedena odborná diskuse (představte si tiskovou konferenci, na které budou k danému tématu kladeny otázky připravenými, ale všetečnými novináři). Při ústní zkoušce jsou dovoleny vlastní poznámky v rozsahu jedné stránky.

ÚSTNÍ ZKOUŠKA Z OBLASTI EKONOMIE A PRÁVA

Studenti budou bez přípravy vyzkoušeni z otázky z okruhu ekonomie a práva, otázky se nelosují, ale zadávají je zkoušející.

DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKA

V případě pochybností bude studentovi položena doplňující otázka z kteréhokoliv z předložených okruhů.

OBHAJOBA DIPLOMOVÉ PRÁCE

V případě potřeby diplomant představí zpracovávané téma, včetně uplatněné metody práce, stěžejní literatury a hlavní argumentace. Vyjádří se k připomínkám a návrhům k rozpravě v posudcích vedoucího práce a oponentaOd absolventů navazujícího magisterského studia oboru Management v kultuře se mimo prokázaných znalostí očekává kultivovaný projev a schopnost fundovaně reagovat na pokládané dotazy. 

 

Okruhy

I. Kapitoly z dějin umění - student vyloží umění dané doby v kontextu klíčových historických událostí, myšlení doby (dobová filosofie, estetika), vysvětlí dobovou podmíněnost určitých toposů a motivů.
  1. Baroko
    1. Definice pojmu - časové a geografické vymezení
    2. Afektová teorie - definice afektu, rétorických figur. Východiska afektové teorie - prosová nauka, nauka o temperamentu.
    3. Barokní umění
      1. Tendence ve výtvarném umění.
      2. Evropské barokní divadlo (dvorské, řádové, školní a lidové, vznik opery, scénografie)
      3. Hudební inovace v období baroka: zrod opery a orchestru, nové formy, podoby hudebního baroka v jednotlivých evropských zemích
  2. Osvícenství, klasicismus, Empfindsamkeit, Sturm und Drang
    1. Definice pojmu - časové a geografické vymezení
      1. Kantova definice osvícenství.
      2. Kantova nezainteresovaná libost, zrod estetiky jako vědní disciplíny.
      3. Spor o Laokoona a význam pro uměnovědy.
    2. Projevy v jednotlivých uměleckých oborech.
  3. Romantismus, realismus, historismus, počátky impresionismu
    1. Definice jednotlivých pojmů - časové a geografické vymezení.
    2. Vymezení krásna a vznešena v Kantově Kritice soudnosti a vliv na romantické umění
    3. Estetický formalismus - definice formy a základních postojů v analýze uměleckého díla.
      1. Otázka objektivity hodnocení, vlastností uměleckého díla.
    4. Romantismus a realismus v umění
      1. Možnosti členění epochy (hlavní představitelé, charakteristická díla)
      2. Národní školy (německá, ruská, francouzská, česká a další)
      3. Baudelairova koncepce romantického umění.
  4. Fin de siecle, moderna, počátky avantgardy (1890 - 1914)
    1. Definice pojmů - časové a geografické vymezení.
    2. Dobová obecná teorie umění a estetika:
      1. Psychoanalytická estetika (S. Freud, C.G.Jung) - zdroje a definice klíčových pojmů.
      2. Existencialismus a fenomenologie - motivy v umělecké tvorbě (J. P. Satre, A. Camus, M. Heidegger, E. Husserl).
    3. Historická ukotvení, manifesty a teoretické předpoklady, umělecké projevy, hlavní osobnosti a tendence:
      1. postimpresionismus,
      2. secese,
      3. fauvismus,
      4. expresionismus,
      5. kubismus,
      6. futurismus,
      7. počátky abstrakce,
      8. piktorialismus ve fotografii,
      9. dekadence
  5. Avantgarda a další umělecké tendence (1914 - 1960)
    1. Ruský formalismus a teorie ozvláštnění (R. Jakobson, V. Šklovskij)
    2. Strukturalismus - vymezení pojmů struktura, estetická funkce, norma, hodnota, vysvětlení jejich provázanosti v umění a mimoumění, otázka hodnocení uměleckého díla, jako vlastností, umělecké dílo jako znak.
    3. Historické ukotvení, manifesty a teoretické předpoklady, umělecké projevy, hlavní osobnosti a tendence:
      1. dadaismus,
      2. futurismus,
      3. metafyzická malba,
      4. surrealismus,
      5. poetismus,
      6. De Stijl,
      7. Bauhaus,
      8. suprematismus,
      9. konstruktivismus,
      10. funkcionalismus,
      11. socialistický realismus,
      12. abstraktní expresionismus,
      13. minimal art,
      14. op art,
      15. pop art,
      16. kinetizmus.
  6. Pozdní moderna a postmoderna
    1. Teoretická ukotveni
      1. Francouzský poststrukturalismus
      2. Derridova dekonstrukce
      3. Lyotardova kritika logocentrismu
      4. Metanarace
      5. Welschovo pojetí anestetična.
      6. Baudrillardova teorie simulakrů.
      7. Frankfurtská škola, analýza umění u jejich představitelů (Adorno, Benjamin, Habermass, Horkheimer)
    2. Historická ukotvení, manifesty a teoretické předpoklady, umělecké projevy, hlavní osobnosti a tendence:
      1. nová figurace,
      2. hyperrealismus,
      3. happening a performance,
      4. konceptuální umění,
      5. postmoderna,
      6. dekonstruktivismus,
      7. absurdní divadlo,
      8. Living Theatre,
      9. Open Theatre,
      10. Bread and Puppet,
      11. Italský neorealismus,
      12. "nová vlna",
      13. minimalismus,
      14. land art...
  7. Metodologické a oborové problémy jednotlivých uměnověd a estetiky.
    1. Teorie mimesis
    2. Vymezení předmětu estetiky jako vědecké disciplíny
      1. Vztahy k obecné teorii umění.
      2. Vztahy mezi uměnovědami, kooperace uměnověd.
      3. Vztahy k jiným disciplínám (zvl. k sociologii a psychologii.)
    3. Estetické kategorie v tradičním a strukturalistickém pojetí. Funkce umění a jejich analýza.
    4. Vlastnosti uměleckého díla, otázka jejich objektivity. Kýč jako estetický fenomén.
    5. Problematika slohu, jak jej definovat, vymezit. Označení jednotlivých slohů a směrů a jejich původ a způsoby užití.
    6. Vývoj a specifika české estetiky (od Palackého po současnost).
    7. Problematika populární kultury a masových médií
    8. Základní pojmy kyberkultury
    9. Základní pojmy interaktivních médií
      1. intermedia, hypermedia, multimedia, mixedmedia, "nová média"
      2. videoart, computer art
II. Současná umělecká, institucionální praxe v České republice
  1. Umění a kultura před rokem 1989
  2. Transformace umění po roce 1989 a současný stav
    1. Legislativa
    2. Podmínky financování
    3. Veřejná zpráva
    4. Proměny institucionální základny
    5. Kulturní politiky
  3. Současné kulturní instituce, včetně agentur, přehlídek a festivalů
    1. Galerie a muzea
    2. Hudební instituce
    3. Vydavatelství
    4. Odborné časopisy
    5. Prezentace filmu
    6. Divadlo
  4. Současná umělecká produkce
    1. Výtvarníci
    2. Skladatelé
    3. Spisovatelé
    4. Divadelní tvůrci
  5. Současné umělecké mediální prostředí
    1. Televize
    2. Rozhlas
    3. Internet
    4. Umělecká produkce v oblasti "nových médií"
  6. Současná umělecká kritika
III. Otázky z oblasti ekonomie a práva
  1. Management v kulturní organizaci – outsourcing a integrace, stupeň organizovanosti, faktory ovlivňující organizační strukturu. Živnostenské podnikání, druhy živností.
  2. Teorie řízení - kulturní instituce – akcionářský model nebo model zájmových skupin, role manažera v kulturní instituci, problém morálního hazardu. Uveďte příklady z praxe.
  3. Motivační nástroje, specifika motivačních nástrojů v oblasti kultury, možnosti competitive inteligence v kultuře. Uveďte příklady z praxe.
  4. Marketing, segmentace trhu a tržní nika, podnikatelské koncepce a jejich uplatnění v kultuře, marketingový mix v kultuře, SWOT analýza, potenciál různých metod marketingového výzkumu v kultuře. Uveďte příklady z praxe.
  5. Marketingová komunikace v kulturních institucích, public relations, reklama a další formy marketingové komunikace, fundraising a jeho možnosti v oblasti kultury, sponzorství. Uveďte příklady z praxe.
  6. Systém veřejné správy v ČR, orgány státní správy a samosprávy, státní fondy, začlenění kulturních institucí do systému veřejné správy. Metody hodnocení veřejných projektů. Uveďte příklady z praxe.
  7. Hlavní právní podoby neziskových organizací – spolky, obecně prospěšné společnosti a ústavy, nadace a nadační fondy; principy fungování, výhody a nevýhody tohoto typu právní formy, uplatnění v kultuře. Uveďte příklady z praxe.
  8. Hlavní právní podoby neziskových organizací – příspěvkové organizace, organizační složky; principy fungování, výhody a nevýhody tohoto typu právní formy, uplatnění v kultuře. Uveďte příklady z praxe.
  9. Možnosti financování kulturních institucí (trh, neziskové organizace, veřejný sektor). Tvorba cen na primárních a sekundárních trzích, aukční tvorba cen, umění jako investice, kontingenční oceňování a příklady jeho užití v kulturních institucích.
  10. Pozitiva a negativa subvencí v oblasti kultury, silné a slabé stránky grantového systému a systému příspěvkových organizací, výkonnostní ukazatele v oblasti kultury, Baumolova choroba a možnosti jejího řešení. Uveďte příklady z praxe.
  11. Muzea a galerie – vývoj, právní rámec, financování, fungování, nové trendy. Základní směry ekonomického výzkumu muzejního provozu.
  12. Literatura, knižní kultura a knihovny – právní rámec, financování, fungování, nové trendy, aktuální problémy oblasti knižní kultury a možnosti jejich řešení.
  13. Film – právní rámec, financování, fungování, nové trendy, aktuální problémy oblasti filmového průmyslu a možnosti jejich řešení.
  14. Divadla – právní rámec, financování, fungování, nové trendy, aktuální problémy fungování divadel a možnosti jejich řešení.
  15. Památková péče – vývoj, právní rámec, financování, fungování, aktuální problémy památkové péče a možnosti jejich řešení.
  16. Média – vývoj, právní rámec, financování, fungování, nové trendy, aktuální problémy médií a možnosti jejich řešení.
  17. Autorský zákon, Ochranný svaz autorský a další kolektivní správci práv – vývoj, právní rámec, financování, fungování.
Doporučená literatura pro okruhy I. a II.

Utitz, Emil. Dějiny estetiky. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1968. 

Zuska, Vlastimil. Estetika : úvod do současnosti tradiční disciplíny. Vyd. 1. V Praze : Triton, 2001. 132 s. ISBN 80-7254-194-3. 

Zuska, Vlastimil. Estetika na křižovatce humanitních disciplín. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1997. 198 s. ISBN 80-7184-379-2. 

Ptáčková, Brigita - Stibral, Karel. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc : Rubico, 2002. 150 s. : i. ISBN 80-85839-79-2. 

Gilbert, Katharine Everett - Kuhn, Helmut. Dějiny estetiky [Gilbertová, 1965]. Vyd. 1. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 502 s. 

Volek, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky : od antiky k počátku 20. stol. 1. vyd. Praha : Panton, 1969. 268 s. 

Novák, Mirko. Česká estetika : od Palackého po dobu současnou. V Praze : Fr. Borový, 1941. 156 s. 

Pospíšil, Ivo - Pavelka, Jiří. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno : Georgetown, 1993. 290 s. ISBN 80-901604-0-9. 

Morpurgo-Tagliabue, Guido. Současná estetika : L'Esthétique contemporaine (Orig.). Translated by Zdena Plošková - Miloš Jůzl, Edited by Miloš Jůzl. 1. vyd. Praha : Odeon, 1985. 552 s. 

Zuska, Vlastimil (ed). Umění, krása, šeredno. Texty z estetiky 20. století. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinu. Praha 2003 

Volek, Jaroslav. Základy obecné teorie umění. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 

MILAN LUKEŠ: Mezi karnevalem a snem 

O. BROCKETT: Dějiny divadla 

P. BROOK: Prázdný prostor, Pohyblivý bod 

Nowell-Smith, Geoffrey (ed.): The Oxford History of World Cinema. New York: Oxford University Press, 1996; 

Sklar, Robert: Film. An International History of the Medium, New York: H.N. Abrams, 1993; 

Giannetti, Louis, Eyman Scott: Flashback. A Brief History of Film, New Yersey: Prentice-Hall, 2001; 

Deleuze, Gilles: Film 1. Obraz- pohyb. Praha: NFA, 2000; 

Tsivian, Yuri: Early Cinema in Russia and its Cultural Reception. Chicago: The University of Chicago Press, 1998. 

Allen, C. Robert, Gomery, Douglas: Film History, Theory and Practice. McGraw-Hill, Inc. 1985; 

Gledhill, Christine; Williams Linda (eds.): Reinventing Film Studies. New York: Oxford University Press, 1997. 

Debicki, Jacek. Dějiny umění : malířství, sochařství, architektura : Histoire de l'art (Orig.).Translated by Jiří Špaček. Vyd. 1. Praha : Argo, 1998. 319 s. : i. ISBN 80-7203-076-0.

Dějiny krásy. Edited by Umberto Eco. Vyd. 1. Praha : Argo, 2005. 439 s. ISBN 8072036777. 

Gombrich, Ernst Hans. Příběh umění [Gombrich, 1992]. Praha : Odeon, 1992. ISBN 80-207-0416-7. 

Gombrich, E. H. Příběh umění. Translated by Miroslava Tůmová. Vyd. v češ. 2.(rev.), v Ml. Praha : Mladá fronta, 1995. 683 s. ISBN 8072031430.

Dějiny krásy. Edited by Umberto Eco. Vyd. 1. Praha : Argo, 2005. 439 s. ISBN 8072036777.

Dějiny ošklivosti. Edited by Umberto Eco, Translated by Iva Adámková. Vyd. 1. Praha : Argo, 2007. 455 s. ISBN 9788072038930. 

Debicki, Jacek. Dějiny umění : malířství, sochařství, architektura : Histoire de l'art (Orig.).Translated by Jiří Špaček. Vyd. 1. Praha : Argo, 1998. 319 s. : i. ISBN 80-7203-076-0. 

Dempseyová, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí : encyklopedický průvodce moderním uměním. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Slovart, 2002. 304 s. : i. ISBN 80-7209-402-5. 

Maliva, Josef. Hodiny s výtvarným uměním českých zemí : nárys dějin umění od pravěku do poloviny 20. století.1. vyd. V Olomouci : Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 249 s. : i. ISBN 80-244-0338-2.