Bakalářská zkouška

Očekává se rámcová znalost uvedených pojmů, osobností, jejich časového a uměleckého zařazení.

Kapitoly z dějin umění

Student vyloží umění dané doby v kontextu klíčových historických událostí ,  myšlení doby (dobová filosofie, estetika), vysvětlí dobovou podmíněnost určitých toposů a motivů.

 

1. Starověk

1.1. Teorie mimesis -  Platónova a Aristotelova definice umění. Platónovy dialogy o kráse a Aristotelova Poetika.

1.2. Pojem antického umění a jeho funkce (katarze, étos, techné). Rozdělení jednotlivých umění na apollinská a dionýská. 

1.3. Hlavní centra starověké civilizace: Mezopotámie, Egypt, Řecko, Řím. Periodizace antického výtvarného umění. Estetická geometrie a kánon krásy.

1.4. Řecké a římské divadlo a drama (divadlo jako obřad, divadlo jako zábava, div.prostor, žánry, Aischylos, Sofokles, Euripides, Aristofanes, Seneca, Plautus, Terentius)

1.5. Múzický étos, psychagogie, harmonia x techné.

 

2. Středověk

2.1. Svobodná a krásná umění, jejich funkce v středověké estetice.

2.2. Středověké teorie o umění a kráse -  Plotin, sv.Augustin, sv. Tomáš Akvinský.  

2.3. Středověké výtvarné umění: raně křesťanské a byzantské, předrománské (keltské, karolínské, ottonské), románské a gotické. Teoretická reflexe a proměny statutu umění.

2.4. Středověké divadlo – náboženská a světská linie (liturgické drama, Regularis Concordia, mysterium, mirákl, moralita, sottie, fraška, prostor - mansiony…)

2.5. Hudba: gregoriánský chorál, počátky vícehlasu, epochy Notre Dame, Ars Antiqua, Ars Nova (základní definice jednotlivých okruhů, osobnosti a charakteristické formy).

 

3. Renesance, manýrismus

3.1. Renesanční pojetí krásy  a půvabu (B.Castiglione), vztahy mezi invencí a mimesis.

3.2. Výtvarné umění renesance a manýrismu

3.2.1. Protorenesance (Giotto) a počátky renesance ve Florencii (Brunelleschi, Donatello, Masaccio). Teoretická východiska renesance (Alberti, Vasari) a její kulturněhistorické interpretace (Burckhardt, Burke)

3.2.2. Nizozemské malířství od bratří van Eycků k H. Boschovi

3.2.3. Renesance a manýrismus v Itálii (Alberti, Bramante, Palladio, Botticelli, Leonardo, Michelangelo, Raffael, Giorgione, Tizian, Correggio, Tintoretto)

3.2.4. Renesance a manýrismus ve Francii, Španělsku, Německu (Fontainebleauská škola, platereskní sloh, El Greco, Dürer, Holbein, Cranach)

3.2.5. Počátky žánrové malby a krajinářství (Brugel, Altdorfer)

3.2.6. Význam emblematiky ve výtvarném umění 16. a počátku 17. století

3.2.7. Renesance a manýrismus v zemích Koruny české (Rudolfinské umění)

3.3.  Divadelní umění renesance

3.3.1. Italská commedia erudita a commedia dell´arte (Ariosto, Bibbiena, Machiavelli, Aretino, Ruzzante, Tasso, Guarini, Gozzi, Goldoni, Serlio, typy a masky commedie dell´arte)

3.3.2. Divadlo alžbětinské Anglie (veřejné divadlo, masque, W.Shakespeare a jeho předchůdci, současníci a následovníci)                      

3.3.3. Španělské siglo de oro (auto sacramentale, corrales, Cervantes, Lope de Vega, Tirso de Molina, Pedro Calderon De La Barca)

3.4. Hudba období renesance, základní rozčlenění epochy, charakteristiky, formy, představitelé a jejich působiště (Burgundsko, Itálie, Mnichov, Praha, Řím).

 

4. Baroko

4.1. Afektová teorie – definice afektu, rétorických figur. Východiska afektové teorie - étosová nauka, nauka o temperamentu.

4.2. Barokní výtvarné umění

4.2.1. Barokní umění v Itálii (Carracciové, Caravaggio, Poussin, Borromini, Bernini, Guarini, Pozzo, Tiepolo)

4.2.2. Barokní umění ve Francii, Španělsku, Nizozemí a Flandrech (Mansart, La Tour, Velázquez, Zurbarán, Rembrandt, Vermeer, Rubens)

4.2.3. Barokní umění ve střední Evropě (Fischer z Erlachu, Neuman, Dientzenhoferové, Santini, Braun, Brokof, Asamové, Škréta, Brandl, Maulbertsch)

4.2.4. Rokoko (Watteau, Boucher, Zimmermann) a nová žánrová malba (Hogarth)

4.3. Evropské barokní divadlo (dvorské, řádové, školní a lidové, vznik opery, scénografie)

4.4. Hudební inovace v období baroka: zrod opery a orchestru, nové formy, podoby hudebního baroka v jednotlivých evropských zemích (Itálie, Francie, Anglie, německé země, habsburská monarchie), osobnosti (Monteverdi, Michna, Vejvanovský, Lully, Purcell, Händel, Vivaldi).

4.5. Johann Sebastian Bach a bachovská problematika: temperované ladění, přehled díla, formy, pokračovatelé bachovského kontrapunktu v 19. a 20. století; Helfert: Periodisace dějin hudby

 

5. Osvícenství, klasicismus, Empfindsamkeit, Sturm und Drang

5.1. Definice jednotlivých pojmů – časové a geografické vymezení. Projevy v jednotlivých uměleckých oborech.

            5.1.1. Kantova definice osvícenství

            5.1.2.  Kantova nezainteresovaná libost, zrod estetiky jako vědní disciplíny.

            5.1.3.  Spor o Laokoona a význam pro uměnovědy.

5.2. Výtvarné umění

5.2.1. Neoklasicismus (David, Ingres, Soane, Klenze)

5.2.2. Goya, Füssli, Blake

5.2.3. Počátky výtvarné kritiky (Diderot)

5.3. Divadlo francouzského klasicismu, „výmarský“ klasicismus (Boileau, klasicistická doktrína, normy tragédie, Voltaire, Diderot, Lessing, Corneille, Racine, Molière, Goethe, Schiller)   

5.4. Hudba období klasicismu

            5.4.1. Počátky (Mannheimská škola)

            5.4.2. Česká hudební emigrace 18. a 19. století (jména, země, aktivity, dílo)

            5.4.3. Vídeňský klasicismus: Haydn, Mozart, Beethoven; recepce jejich díla, neoklasicismus 20. století

            5.5.4. Vyjadřovací prostředky, složení orchestru

            5.5.5. Základy hudební teorie: intervaly, stupnice, akordy, harmonie, kontrapunkt, rytmus, struktura symfonie, sonátová forma

 

6. Romantismus, realismus, historismus, počátky impresionismu

6.1. Vymezení krásna a vznešena v Kantově Kritice soudnosti a vliv na romantické umění.

6.2. Estetický formalismus – definice formy a základních postojů v analýze uměleckého díl. Otázka objektivity hodnocení, vlastností uměleckého díla. 

6.3. Výtvarné umění

6.3.1. Romantismus a realismus v malířství (David, Géricault, Delacroix, Courbet, Daumier, Barbizonská škola, Purkyně), Baudelairova koncepce romantického umění

6.3.2. Nazaréni (Cornelius, Overbeck, Führich, Tkadlík)

6.3.3. Turner a Prerafaelité (Millais, Hunt, Rossetti), Ruskinovy teorie, Arts and Crafts

6.3.4. Počátky fotografie (Daguerre, Nadar, Talbott)

6.3.5. Historismus v architektuře (Semper, Le Duc, Hansen, Schmidt)

6.3.6. Generace Národního divadla a její předchůdci (Zítek, Levý, Myslbek, Mánes, Aleš, Brožík, Hynais)

6.3.7. Impresionismus ve Francii (Manet, Monet, Renoir, Degas)

6.4. Romantismus a realismus ve světovém divadle

           6.4.1. Romantické divadlo v Německu, Francii a Anglii (Tieck, Grabbe, Kleist, Büchner, Grillparzer, Nestroy, Stendhal, Hugo, Musset, Byron, Shelley)

           6.4.2. Ruské a polské romantické divadlo (Gribojedov, Puškin, Lermontov, Mickiewicz, Krasiński, Slowacki)

           6.4.3. Divadelní realismus a naturalismus (Ibsen, Hauptmann, Shaw, Gogol, Ostrovskij, Čechov … Stanislavskij, Němirovič-Dančenko, MCHAT, Zola, Antoine…)

6.5. Hudba 19. století

            6.5.1. Možnosti členění epochy (hlavní představitelé, charakteristická díla)

            6.5.2. Národní školy (německá, ruská, francouzská, česká a další)

            6.5.3. Programní a neprogramní hudba; Eduard Hanslick, klasicko-romantická syntéza (Brahms, Dvořák)

            6.5.3. Dějiny forem: opera (vývoj + typologie), klavírní kus, formy duchovní hudby

            6.5.4. Česká hudba: Smetana, Fibich, Dvořák; Nejedlý muzikolog

 

7. Fin de siecle, moderna, počátky avantgardy (1890-1914)

7.1. Psychoanalytická estetika (S. Freud, C. G. Jung)  – zdroje a definice klíčových pojmů. Sublimace, podvědomí a kolektivní nevědomí a proces umělecké tvorby. Projevy v umění.

7.2. Existencialismus a fenomenologie – motivy v umělecké tvorbě, J. P. Sartre, A.Camus, M. Heidegger, E.Husserl.

7.3. Výtvarné umění: postimpresionismus, secese, fauvismus, expresionismus, kubismus, futurismus, první abstraktní obrazy, piktorialismus ve fotografii

7.4. Vývoj jednotlivých směrů, tvůrčí individuality: impresionismus, dekadence; Bruckner, Mahler, R. Strauss, Busoni, Debussy, Ravel, Satie, Ives, Skrjabin, Stravinskij

7.5. Počátky filmu : první filmy, vznik filmového průmyslu, filmových studií, podmínky kinofikace, G. Melies, E.S. Poter, D. W. Griffith.

 

8. Avantgarda a další umělecké směry (1914-1960)

8.1. Ruský formalismus a teorie ozvláštnění (R. Jakobson, V. Šklovskij).

8.2. Strukturalismus – vymezení pojmů struktura, estetická funkce, norma, hodnota, vysvětlení jejich provázanosti v umění a mimoumění, otázka hodnocení uměleckého díla, jeho vlastností, umělecké dílo jako znak.

8.3. Výtvarné umění: dadaismus, metafyzická malba, surrealismus, De Stijl, Bauhaus, suprematismus, konstruktivismus, funkcionalismus, Entartete Kunst, socialistický realismus, abstraktní expresionismus, minimal art, op art, pop art

8.4. První divadelní reforma a moderní divadelní směry – symbolismus, impresionismus, expresionismus, futurismus, francouzská a ruská avantgarda (Appia, Craig, Reinhardt, Jessner, Theatre d´Art, Fort, Lugné-Poe, Copeau, Wedekind, Marinetti, Schlemmer, Apollinaire, Ribemont-Dessaignes, Breton…)

8.5. Bertolt Brecht (epické divadlo) a Antonin Artaud (divadlo krutosti)

8.6. Film 8.6.1. Poetika němého filmu: pravidla střihové skladby (Griffith), teorie montáže (Vertov, Ejzenštejn, Pudovkin), filmové žánry (groteska – Chaplin) 8.6.2. Vrcholné období němého filmu: národní kinematografie (Francie, Itálie, Skandinávie, Německo), hollywoodský styl -  mezinárodní styl  (C. H. Dreyer), experimentální filmy, art cinema a hnutí filmových klubů.8.6.3. Zvukový film do 1945:  vliv americké kinematografie (studiový systém), evropské totality (Německo, Sovětský svaz, Itálie), počátky autorského filmu (Orson Welles).8.6.4. Přehled hlavních tendencí a osobností – expresionismus, neoklasicismus, druhá vídeňská škola, dodekafonie, seriální hudba, (pařížská) Šestka, fenomén Ballets Russes - Ďagilev, Darmstadt, Stravinskij, Prokofjev, Šostakovič, Rachmaninov, Schnittke, Messiaen, Bartók, Janáček, Martinů, Suk, V. Novák, Hába ad.    

 

9. Pozdní moderna a postmoderna

9.1. Francouzský poststrukturalismus – Derridova dekonstrukce, Lyotardova  kritika logocentrismu, metanarace.

9.2. Welschovo pojetí anestetična, Baudrillardova teorie  simulakrů.

9.3. Frankfurtská škola, analýza umění u jejích představitelů (Adorno, Benjamin, Habermass, Horkheimer).

9.4. Výtvarné umění: nová figurace, hyperrealismus, happening a performance, konceptuální umění, postmoderna, dekonstruktivismus

9.5. Absurdní divadlo (Beckett, Ionesco, Pinter, Genet, Mrožek, Arrabal …)

9.6. Druhá divadelní reforma (Living Theatre, Open Theatre, Bread and Puppet, Grotowski, Kantor, Barba, Wajda …)

9.7. Film

9.7.1. Období 1945-1958: Italský neorealismus – jeho mezinárodní ohlas, mezinárodnívliv filmových festivalů a odborné filmové kritiky – filmová věda a teorie, „tradice kvality“, umělecký film a idea autorské filmové tvorby – významní tvůrci:I. Bergman, A. Kurosawa, F. Fellini, L. Visconti, R. Bresson, M. Antonioni. 9.7.2. Hnutí nových filmů (1959-70): francouzská nová vlna (F. Truffaut, J.L.Godard, A. Resnais), Free Cinema (Velká Británie). Mladý německý film(V.Schlondorff, A.Kluge),  Sovětský Svaz (A.Tarkovskij, A. Michalkiov-Končalovský),Polsko (A. Wajda, K. Zanussi), Československo, Maďarsko, Jugoslávie, americkýnezávislý film, Japonsko, Latinská Amerika – rozvoj dokumentárního aexperimentálního filmu (vliv televize).9.7.3. Období 1970-1990: krize americké kinematografie a nástup nové filmařskégenerace (F.F.Coppola, W.Allen, R. Altman), nový Hollywood S.Spilberg), G.Lucas),Střední Evropa (Maďarsko, Polsko – kinematografie morálního neklidu: K. Kieslowski),politický film mimo Evropu a Severní Ameriku – režisérské osobnosti: L. Anderson, B.Bertolucci, R.W. Fassbinder, W. Herzog, filmový postmodernismus, idea evropskéhofilmu – formy státní podpory.     9.7.4. Od 1990 do současnosti: nezávislý americký film, osobní film, hnutí DOGMA 92, asijská kinematografie, nová elektronická media, nové postavení kinematografiev nadnárodním zábavním průmyslu.

9.8. Hudba:  Minimalismus v USA a v Evropě: Reich, Glass, Pärt; Schnittke; happening a koncept – John Cage; Jan Novák; Lidová hudba – česká, moravská, romská, exotická; vokální a instrumentální typ; rock a underground 70. a 80. let.

 Metodologické a oborové problémy jednotlivých uměnověd a estetiky

  1. Vymezení předmětu estetiky jako vědecké disciplíny, vztahy k obecné teorii umění. Vztahy mezi uměnovědami, kooperace uměnověd, vztahy k jiným disciplínám (zvl. k sociologii a psychologii.)
  2. Estetické kategorie v tradičním a strukturalistickém pojetí. Funkce umění a jejich analýza.
  3. Vlastnosti uměleckého díla, otázka jejich objektivity. Kýč jako estetický fenomén.
  4. Problematika slohu, jak jej definovat, vymezit. Označení jednotlivých slohů a směrů a jejich původ a způsoby užití.
  5. Vývoj a specifika české estetiky (od Palackého po současnost).
  6. Instituce a managment ve sféře umělecké kultury. Instituce sloužící k prezentaci umění (muzea, galerie, koncertní síně) a sféra zprostředkovatelská.